Česky | English
Infomail: fio@fio.cz

Úvod > Zpravodajství > Odborné články > Americká burza: Představení hlavního amerického akciového indexu S&P 500 a navázaných ETF (1. část)

Americká burza: Představení hlavního amerického akciového indexu S&P 500 a navázaných ETF (1. část)

8.4.2020 11:12

Co je index S&P 500? Jaká je jeho historie? Proč je tak důležitý pro finanční svět?

Index S&P 500

V prvním díle seriálu o americkém akciovém trhu jsme si představili historicky starší a mediálně stále populární index Dow Jones. V tomto díle se podíváme na index S&P 500, který je hlavním americkým akciovým indexem a v podstatě synonymem pro americký akciový trh.

Moderní index zrozený v elektronce

Index S&P 500, uváděný občas jen jako S&P, obsahuje akcie přibližně 500 významných amerických veřejně obchodovaných společností. Poprvé byl spočítán 4. března 1957 a hodnoty zpětně dopočítány až do 3. ledna 1928. Společnost Poor's Publishing před fúzí se Standard Statistics a vznikem Standard & Poor's přišla s několika vlastními, dnes již nepoužívanými indexy, na které index S&P navázal.

Ve vývoji konstrukce akciových indexů a jejich nedokonalostech se zrcadlí vývoj ekonomiky, kapitálového trhu ale i výpočetní techniky. Zatímco index Dow Jones Industrial Average se původně počítal pro deník The Wall Street Journal sečtením závěrečných kurzů a vydělením jejich počtem (což šlo i bez počítače), index S&P 500 už využil počítače (a zaměstnal jich celou místnost, jelikož byl původně spočítán na elektronkovém počítači Datatron s děrnými štítky).

Díky elektronické výpočetní metody vyvinuté společností Melpar by mohl nový index zahrnovat všechny akcie obchodované na Newyorské burze cenných papírů, Lew Schellbach a George Olsen se však rozhodli vynechat nepříliš obchodované akcie. Nakonec přišli s počtem 500 společností, které činily přibližně 90 % hodnoty celého amerického akciového trhu. Výpočetní technika umožnila také častější výpočet indexu – nejprve každou hodinu a během pěti let již každých pět minut. Dnes je hodnota indexu počítána v reálném čase.

Rozdělení společností do sektorů jako další krok kvantifikace „trhu“

Vznik indexů poskytnul investorům všeobecně uznávaný prostředek pro číselné vyjádření změn na akciovém trhu jako celku. Sektorová klasifikace pak rozděluje trh na jednotlivé sektory a třídí společnosti dle oboru.

Index S&P 500 na začátku obsahoval 425 průmyslových firem, 25 železničních a 50 utilit - vlastně se tak držel rozdělení Charlese Dowa a jeho tří indexů pro průmysl (Dow Jones Industrial Average), železnici (Dow Jones Transportation Average) a utility (Dow Jones Utility Average).

V roce 1976 byl podíl těchto sektorů v indexu S&P 500 snížen, sektor železnic přejmenován na dopravu a do indexu bylo zařazeno 40 finančních společností, o 12 let později index přestal uplatňovat tyto sektorové kvóty úplně. V roce 2002 byly vyřazeny všechny zahraniční akcie, které tehdy činily 1,3 %.

Rok 1999 znamenal příchod sektorového klasifikačního standardu GICS (Global Industry Classification Standard) pro konzistentní rozdělení společností do sektorů a odvětví, který společnost S&P vyvinula s konkurenčním vydavatelem indexů MSCI. O dva roky později byl podle nové klasifikace rozdělen také index S&P 500 do deseti sektorů.

Vývoj sektorového rozdělení indexu S&P 500 do roku 2016, zdroj: The Wall Street Journal

Vývoj sektorového rozdělení indexu S&P 500 do roku 2016, zdroj: The Wall Street Journal

I zde má komise své slovo – v roce 2016 byl ze sektoru financí vyčleněn realitní sektor a v roce 2018 byl zmenšující se telekomunikační sektor přetransformován v sektor telekomunikačních služeb. To byla poměrně výrazná změna, jelikož do tohoto sektoru byly přeřazeny akcie velkých společností Alphabet a Facebook ze sektoru informačních technologií. Podrobněji o změně zde.

V současné době tak má index 11 sektorů, které si postupně představíme v dalších dílech seriálu.

Klasifikace GICS dělí společnosti na 11 sektorů: energetický, producenty základních materiálů, průmysl, zbytnou spotřebu, nezbytnou spotřebu, zdravotnictví, finance, informační technologie, komunikační služby, utility a reality, zdroj: MSCI

Klasifikace GICS dělí společnosti na 11 sektorů: energetický, producenty základních materiálů, průmysl, zbytnou spotřebu, nezbytnou spotřebu, zdravotnictví, finance, informační technologie, komunikační služby, utility a reality, zdroj: MSCI

Zajímavostí je, že z členů komise společnosti S&P Dow Jones je veřejnosti známý pouze předseda, kterým je aktuálně Philip Murphy. Dalších 9 členů z řad zaměstnanců společnosti je anonymních. Komise se schází měsíčně. Ohledně změn sektorů se zástupci společností S&P Dow Jones a MSCI setkávají dvakrát ročně.

Váhy jednotlivých sektorů v indexu S&P 500

Váhy jednotlivých sektorů v indexu S&P 500

Tvůrci indexů jsou v kontaktu v kontaktu s analytiky, portfolio manažery a emitenty fondů, jelikož změny indexů můžou mít velké dopady na aktivní i pasivní investování. Změny indexů a sektorů se mohou dotknout především sektorových ETF. Doporučuji jim proto věnovat pozornost, ale i obecně se před investicí do jakéhokoliv (nejen) sektorového ETF podívat na složení individuálních akcií, protože názvy ETF nemusí plně korespondovat s aktuálně zahrnutými firmami.

Důležitý stavební kámen finančního trhu pro investory i spekulanty

Od svého založení se index S&P 500 stal důležitým stavebním kamenem kapitálového trhu, ať už jako srovnávací etalon, benchmark, pro aktivní portfolio manažery nebo pasivní fondy. Spravovaná aktiva nějakým způsobem navázaná na index S&P 500 k únoru 2020 dosahují ohromných 9,9 bil. USD.

Roční obchodní objemy produktů navázaných nebo odvozených od indexu S&P 500 v mld. USD ke konci června 2019

Roční obchodní objemy produktů navázaných nebo odvozených od indexu S&P 500 v mld. USD ke konci června 2019

V roce 1976 Vanguard pod vedením legendárního investora Johna C. Bogla (který je známý také jako Jack Bogle) uvedl první pasivní indexový fond Vanguard First Index Investment Trust, dnes známý jako Vanguard 500 Index Fund.

V roce 1993 společnost State Street’s Standard uvedla první ETF (Exchange traded fund, veřejně obchodovaný fond) SPDR S&P 500 ETF Trust.

Cílem těchto fondů je pasivně dosahovat výkonnosti co nejpodobnější samotnému indexu s co nejnižšími náklady. Více o rozdílu mezi aktivním a pasivním investováním naleznete ve čtvrtém díle našeho seriálu „Jak (z)bohatnout díky akciím“.

Chicagská burza CME (Chicago Mercantile Exchange) v roce 1982 uvedla futures navázané na index S&P 500, o rok později se na CBOE (Chicago Board Options Exchange) začalo obchodovat s opcemi na index.

V roce 2004 se začalo obchodovat s futures na VIX, indexem volatility vytvářený burzou CBOE, odvozeným z implikované volatility opcí na index S&P 500.

V roce 1997 CME uvedla futures ve verzi „mini“, v roce 2019 potom „micro“ futures. Podrobné představení micro futures zde. Uvedení obou zmenšených verzí je reakce na růst hodnoty indexu. Díky menším verzím mají futures širší dostupnost.

Všechny tyto zmíněné instrumenty jsou důležitou součástí finančního trhu a podtrhují význam indexu S&P 500 jako jednoho ze základních stavebních kamenů. Ty nejznámější instrumenty navázané na index S&P 500 si představíme v druhé části.

Vývoj indexu odráží proměny ekonomiky a trhu

V dnešní době index obsahuje 505 akcií, což je na první pohled zvláštní, když by jich z definice mělo být 500. Zde se opět odráží historický vývoj trhu i indexu a fakt, že index sestavuje komise. Při jeho tvorbě sice většinu času přihlíží k deklarovaným pravidlům, ty se však v čase mění a v odůvodněných případech je komise nebere v potaz.

Pokud do roku 2017 zařazovaná společnost měla vícero tříd akcií, zařazeny byly všechny. Proto tak v indexu aktuálně nalezneme třeba dvě třídy akcií společností Discovery, Fox, News Corp a Under Armour nebo Alphabet. Především technologické společnosti však v posledních letech začaly vydávat dvě třídy akcií (jednu „normální“ a druhou „zakladatelskou“ s dramaticky větším počtem hlasů na akcii), aby si zakladatelé po vstupu na burzu udrželi nad společností kontrolu. Z důvodu nerovného postavení akcionářů tak komise od roku 2017 začala do indexu zařazovat pouze firmy s jednou třídou akcií. Extrémem v tomto směru je třeba společnost Snap stojící za sociální sítí Snapchat, která veřejně obchodovaným akciím nedává vůbec žádný hlas.

„Pokud by jediným požadavkem při správě indexu bylo mít správně čísla na konci každého dne, stačil by pevný seznam pravidel,“ napsal v roce 2014 dnes již bývalý dlouholetý předseda komise spravující index S&P 500 David M. Blitzer a dodal: „Ovšem jelikož trh nehraje podle pravidel, neohebná příručka by nefungovala.“

V roce 2008 zase komise nevyřadila akcie AIG poté, co americké Ministerstvo financí v rámci záchrany AIG získalo 90% podíl společnosti, která tak nesplňovala podmínku alespoň polovičního podílu veřejně obchodovaných akcií. „V těchto děsivých okamžicích by vyřazení AIG vedlo k opětovnému pádu trhů,“ napsal později Blitzer s tím, že za krátkou dobu AIG podmínku opět splňovala.

Seriál článků o amerických indexech

V nejbližší době se můžete těšit na další články o amerických akciových indexech. V dalším díle, respektive druhé části tohoto článku, se ještě budeme zabývat indexem S&P 500 – představíme si jeho základní charakteristiky, pravidla pro zařazení do indexu, váhu jednotlivých akcií a konečně i nejdůležitější ETF, které se na něj vážou.

Sledujte proto náš Twitter @Fio_investice, ať vám neuteče. Jako autor článku také na @JanTomanekFio ocením zpětnou vazbu.

 


Jan Tománek
Fio banka, a.s.
Prohlášení


Pobočky a bankomaty

Mapa ČR
Facebook Twitter YouTube
Twitter LinkedIn

Devizové kurzy

NákupProdej
EUR26,2135927,66841
USD23,5655724,87343
GBP29,1617830,78022
CHF24,4860325,84497
PLN5,902556,23015

Kompletní informace zde


Tyto stránky používají cookies. Setrváním na těchto stránkách souhlasíte s jejich používáním. Další informace X