Evropská centrální banka snížila depozitní sazbu a prodloužila QE, trhy však zklamala

3.12.2015 18:49

Evropská centrální banka na svém prosincovém zasedání snížila depozitní sazbu na -0,3 %, prodloužila program kvantitativního uvolňování a rozšířila ho o dluhopisy regionálních vlád. Trh však očekával výraznější kroky, reagoval proto poklesem.

Evropská centrální banka dle očekávání snížila depozitní sazbu na -0,3 %

Evropská centrální banka snížila depozitní sazbu dále do záporného pásma, na rekordních -0,3 %. V posledních týdnech se však diskutovalo, zda ECB nepřekvapí a neposune depozitní sazbu ještě výrazněji. Část trhu proto od ECB očekávala výraznější kroky včetně navýšení objemu QE. Zveřejnění sazeb poněkud „opepřil“ deník Financial Times, který minuty před oficiálním zveřejněním omylem zveřejnil chybnou zprávu, že ECB překvapivě ponechala sazby na dosavadní úrovni, kterou následně dementoval.

Kvantitativní uvolňování: ECB program prodlužila a zařadila do něj dluhopisy regionálních vlád, objem však nenavýšila

U kvantitativního uvolňování se na trhu diskutovalo o jeho možném prodloužení či zvýšení objemu ze současných 60 mld. EUR měsíčně. Mario Draghi zopakoval, že QE bude pokračovat tak dlouho, dokud se inflace nebude střednědobě blížit vytyčeným 2 %. Rada guvernérů se dnes rozhodla prodloužit indikovaný horizont programu nejdříve do března 2017, původně uváděla září 2016. Celkově by tak nákupy měly dosáhnout 1,5 místo 1,1 bilionu eur.

Měsíční objem nakupovaných aktiv zůstal stejný, mírně ho však v budoucnosti zvýší dnešní rozhodnutí reinvestovat jistinu z nakoupených dluhopisů, které již maturovaly. (Při startu programu QE deklarovala ECB záměr kupovat dluhopisy se zbývající splatností 2 až 30 let.) ECB se také rozhodla do programu QE zahrnout také dluhopisy regionálních a lokálních vládních institucí v eurozóně. Rada guvernérů se také rozhodla pokračovat v poskytování likvidity bankám dle jejich potřeby prostřednictvím MRO a LTRO nejdříve do roku 2017.

Trh očekával od ECB více

Draghi zopakoval motto „odhodlanosti a schopnosti Rady guvernérů použít všechny dostupné nástroje“ a řekl, že snížení sazby výrazně posílí transmisní mechanismus monetární politiky. Podle analytiků však Draghi dříve více naznačil, než dnes učinil. (Je však otázkou, zda eurozóna spíše než uvolňování monetární politiky nepotřebuje strukturální reformy, které Draghi opakovaně zmiňuje na konci svých prohlášení.) Analytici také poukázali na fakt, že dnešní rozhodnutí Rady guvernérů nebylo jednomyslné. Mario Draghi řekl, že ačkoliv Rada nehlasovala jednotně, panovala však výrazná většina. „Chybu v komunikaci“ ECB před zasedáním vyloučil. Dnešní konference přesto spustila pokles evropských akcií a dluhopisů, rally zaznamenaly pouze dluhopisy německých spolkových zemí.

Pozornost trhů se bude nyní upírat k FEDu a zítřejším „payrolls“

Ke krokům ECB se stačila vyjádřit i Janet Yellen, předsedkyně Rady guvernérů FEDu, podle které trh od ECB očekával kroky, které Evropská centrální banka neučinila. Právě na americkou centrální banku se bude pozornost investorů upírat nyní, když svět sleduje, zda FED zvýší sazby již v letošním roce. Od zveřejnění vysokého počtu nových pracovních míst mimo zemědělství (tzv. payrolls) za říjen již utekl měsíc a zítra budou zveřejněny údaje za listopad. Tržní konsensus je postaven na 200 tis. nových pracovních místech.

Makroekonomická projekce ECB: Silnější domácí poptávka, slabší svět

ECB také zveřejnila makroekonomickou projekci pro letošní rok a roky 2016 a 2017, kterou připravil makroekonomický tým ECB ve spolupráci s národními bankami eurozóny. Výhled se příliš neliší od zářijového, počítá se silnější domácí poptávkou a slabší zahraniční poptávkou (především kvůli slabému růstu rozvíjejících se ekonomik). Především zvýšení vládní spotřeby (i vzhledem k přílivu uprchlíků) se projevilo na mírném zvýšení odhadu růstu HDP v letošním roce.

Inflace v následujících by v následujících dvou letech měla být nižší oproti zářijové projekci. Očekává se obrat na konci letošního roku a zrychlení v druhé polovině roku 2016. Vývoj cen energií, především ropy, má i nadále silný vliv na inflaci.

Inflace v eurozóně v listopadu zůstala na 0,1 %

Spotřebitelské ceny v eurozóně dle prvního odhadu v listopadu meziročně vzrostly o 0,1 %. Inflace bez započtení cen energií, které v listopadu zmírnily svůj meziroční propad na -7,3 %, v listopadu zpomalila na 1,0 % z říjnových 1,2 %.

Zdroj: Evropská centrální banka, Eurostat, Bloomberg, The Financial Times

Jan Tománek
Fio banka, a.s.
Prohlášení