Vláda požádá zájemce k předložení závazných nabídek na výstavbu více jaderných bloků (+komentář)
Vláda rozhodla, že vyzve účastníky výběrového řízení k předložení závazných nabídek na výstavbu více jaderných bloků.
Vláda rozhodla, že vyzve účastníky výběrového řízení k předložení závazných nabídek na výstavbu více jaderných bloků. Oslovené budou jen dvě společnosti KHNP a EDF, společnost Westinghouse nesplnila nutné podmínky.
Dodavatelé budou mít do 15. dubna lhůtu pro předložení závazných nabídek, do konce května investor (tzn. ČEZ) předloží vládě jejich analýzu a kabinet následně do konce června přijme rozhodnutí k navrhovanému výběru dodavatele (tzn. vybere dodavatele). Dojde tedy k posunu termínu pro dokončení tendru až o tři měsíce.
V předpřipravených otázkách a odpovědích před tiskovou konferencí byla otázka, zda je pravděpodobné, že stát díky tomuto kroku bude muset společnost vykoupit nebo alespoň převzít tu část společnosti, která bude stavět ten vyšší počet bloků bylo odpovězeno: „Otázku investorského modelu vláda diskutuje a bude předmětem rozhodování vlády o formě výstavby dalších bloků. Důležité je především zajistit, že takový krok nepovede ke zpoždění harmonogramu výstavby NJZ.“
Doplnění původní zprávy vydané v 16:36h o komentář analytika:
„Úvahy o výstavbě dalších třech jaderných bloků (tzn. jeden v Dukovanech a dva v Temelíně) zde byly již dříve. Ostatně nezávazné nabídky na jejich stavbu byly už součástí stávajícího tendru na jeden dukovanský blok, jenž se rozběhl v březnu roku 2022 a finální nabídky uchazeči odevzdali ČEZu koncem loňského října. Nyní se tendr dostává do nové, aktualizované fáze, v rámci které vláda žádá uchazeče o závazné nabídky na výše zmíněné další tři bloky.
Dnešní informace čteme tak, že vláda zase o něco více uvažuje o variantě výstavby až čtyřech jaderných bloků. Pravděbodobnost budoucí transformace ČEZu (např. rozdělení společnosti a následné zestátnění výrobních aktiv či odkup minoritního 30% podílu ze strany státu) se tak podle našeho názoru zase o něco zvyšuje. Již dříve totiž jak management ČEZu, tak vládní představitelé dávali najevo, že výstavba více než jednoho bloku by vyžadovalo jiný model financování, než který je schválen v případě stavby prvního bloku v Dukovanech.
Shrneme-li, výstavba prvního bloku v Dukovanech je ošetřena smlouvou mezi státem a ČEZem podepsanou v roce 2020. Ta ČEZu (na současném akcionářském půdorysu) poskytuje garance a omezuje rizika spojená s výstavbou. Budování více než jednoho bloku pak podle našeho názoru směřuje výhradně na bedra státu.
Dnešní nové informace o tendru na jaderné bloky by tak z našeho pohledu neměly mít negativní dopad na obchodování s akciemi ČEZ. Naopak zvyšující se pravděpodobnost restrukturalizace ČEZu by mohla být spíše podpůrným faktorem,“ říká analytik Fio banky Jan Raška.
Akcie ČEZ (BAACEZ) na pražské burze uzavřely poklesem o 1,08 % na 870,50 Kč. Na RM-SYSTÉMu odepsaly 1,02 % na 874,00 Kč.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
Aleš Mendl a Jan Raška
Fio banka, a.s.
Prohlášení
Související odkazy
- ČEZ: Členové představenstva Cyrani, Novák, Pleskač a Chaloupková prodali akcie za 21,5 mil. Kč
- MFČR zveřejnilo odhady výnosů z windfall tax
- ČEZ: mBank zvyšuje cílovou cenu akcií na 925,76 Kč se stálým doporučením “hold“
- ČEZ dokončil akvizici 55,21% podílu v plynárenské společnosti GasNet
- Uchazeč o výstavbu nových jaderných bloků napadá rozhodnutí společnosti ČEZ
Nejnovější:
- Americké indexy uzavírají obchodní den v zisku
- Smíšené obchodování v USA
- Frankfurtská burza posílila, akcie Commerzbank +16,6 % po nabytí 9% podílu ze strany UniCredit
- CTP: Bernstein navyšuje cílovou cenu z 21,3 EUR na 23 EUR se stálým doporučením "outperform"
- USA: Zásoby surové ropy podle EIA k 6. září vzrostly o 833 tis. barelů
- Pražská burza prohloubila ztráty z tohoto týdne
- Americké indexy v úvodu oslabují, Centene potvrdila roční výhled očištěného zisku na akcii
- Futures kontrakty na zámořské akciové indexy v červeném
- USA: Index CPI v srpnu meziročně vzrostl o 3,2 % v souladu s očekáváním
- Vývoj měnových párů: Euro posiluje vůči dolaru o 0,2 %