Česky | English
Infomail: fio@fio.cz

Úvod > Zpravodajství > Odborné články > Co přesně znamenají termíny „hard“, „soft“ a „no-deal“ brexit a jaký je mezi nimi rozdíl?

Co přesně znamenají termíny „hard“, „soft“ a „no-deal“ brexit a jaký je mezi nimi rozdíl?

8.1.2020 15:24

Brexit, tedy plánovaný odchod Velké Británie z Evropské unie, zasévá nejistotu, kde se dá. Výjimkou bohužel není ani samotný slovník v jeho rámci. Na následujících několika řádcích, si tak pokusíme vysvětlit základní terminologii ohledně jeho diskutovaných scénářů.

V rozdílu mezi „hard“ a „soft“ scénářem brexitu má asi každý jasno,
ale co mezi „hard“ a „no-deal“ brexitem?

Zdroj: "Brexit" by Ben Taylor55

 

Tvrdý brexit: minimum či absence vazeb
Hard (tvrdý) brexit, je takovým scénářem, kdy by Spojené království zpřetrhalo většinu svých dosavadních vazeb s Evropskou unií. Jeho zastánci především zdůrazňují potřebu samostatnosti VB v moci zákonodárné a výkonné od evropských orgánů tak, aby země měla svrchovanou pozici v přijímání zákonů, výkonu moci a nastavení vnějších obchodních vztahů. Často se s tímto požadavkem pojí zamezení volného pohybu osob a opuštění jednotného trhu. Samozřejmě celý tento koncept je silně heterogenní a každý jeho zastánce má (trochu) odlišnou vidinu po-brexitového uspořádání. Obhájce tohoto scénáře lze najít ve Straně nezávislosti Spojeného království (UKIP), Straně pro Brexit (Brexit Party) ale i mezi některými členy Konzervativní strany. Jeho opakem je pak tzv. „soft“ brexit.

 

Měkký brexit: zachování těsných vazeb
Soft (měkký) brexit, zahrnuje pod sebe nejrůznější představy, kdy by VB byla i po brexitu ve velmi těsném spojení s EU. Při této variantě by mohla země i po svém odchodu nadále užívat většiny výhod jednotného trhu, zachován by byl volný pohyb osob, zboží i kapitálu ale zároveň i silnější role evropského práva a administrativy na ostrovech. Sami představitelé EU často zmiňují, že podmínkou čerpat výhody, které unijní celek skýtá, je i nést část jeho nákladů a dodržovat přednastavená pravidla. Tento scénář bývá někdy připodobňován vztahu Norska s EU, kdy je země členem jednotného trhu, ale výměnou za to musí garantovat určitý legislativní rámec a volný přeshraniční pohyb. Jeho zastánci jsou v určité míře k nalezení ve většině politických stran sedících v dolní komoře britského parlamentu. Mezi labouristy se například nachází významné křídlo, které by si přálo co nejtěsnější post-brexitové vazby s EU.

 

No-deal brexit: absence dohod(y) mezi VB a EU
No-deal brexit, tedy odchod Velké Británie z EU bez řádně vyjednané dohody. Tímto označením se má nejčastěji na mysli situace, kdy by nedošlo ke konsenzu mezi oběma stranami a nepodařilo se uzavřít a následně přijmout „rozvodovou“ dohodu (Withdrawal Agreement/“Exit“ deal) upravující podmínky odchodu VB z EU. Tato dohoda byla však již dojednána a schválena na půdě britského parlamentu, což znamená konec členství království v unii k 31. lednu 2020 a trvání přechodného období k vyjednání vzájemných obchodních vztahů do konce téhož roku.

 

Dvě smlouvy, nikoli jedna: aby to nebylo tak jednoduché
Celý proces odchodu však stojí na dvou dohodách: té o rozluce (Withdrawal Agreement) a pak následné dohodě, která nastaví (nejen obchodní) vztahy VB a EU po faktickém odchodu země z unijního celku. Proto se bohužel dnes můžeme setkat s označením „no-deal“ brexitu i v případě, kdy se myslí nevyjednání i této druhé dohody mezi VB a EU, což přimíchává do terminologie brexitu jenom další chaos.

 

"Hard" brexit není nutně "no-deal" brexit
Hard/soft brexit označení tedy popisuje vztah VB a EU, který by k sobě měly k sobě mít po rozchodu. Nicméně „no-deal“ brexit je termínem pro odchod, aniž by se země spolu na tomto uspořádání dohodly a automaticky by tak zpřetrhaly veškeré své vazby, pak by například jejich vzájemná celní politika fungovala čistě pod standardem upraveným Světovou obchodní organizací (WTO). Je samozřejmě logické, že mají mnoho společného, protože kdyby se země v roce minulém nedohodly na rozvodové dohodě, automaticky by se naplnil scénář tvrdého brexitu.

 

Co nás čeká nyní?
Nyní, když byla již dojednána a přijata dohoda o rozluce (Withdrawal Agreement), se tedy na politické scéně starého kontinentu rozhoduje o tom, jaké a jak těsné vazby se mezi Velkou Británií a Evropskou unií zachovají po skončení přechodného období, které poskytuje čas právě pro jednání nad touto otázkou. Podle dohody o rozluce by tato doba měla trvat do konce letošního roku. Mnozí však kritizují, že se jedná o příliš krátkou dobu, za kterou není prakticky možné vyjednat natolik komplexní a zároveň kvalitní dohodu o uspořádání vztahů po definitivním odchodu VB z EU. Nicméně Britský parlament pod taktovkou konzervativců Borise Johnsona již stihnul přijmout zákon, který zemi zakazuje toto období prodloužit a znamená de facto konečný termín odchodu Spojeného království z Evropské unie ke 31. prosinci 2020, děj se co děj. Nyní tak nadchází ta chvíle, kdy se bude definitivně dojednávat, v jaké podobě bude brexit realizován: budeme tak svědky tvrdého anebo měkkého scénáře?

 

Zdroj: BBC, The Independent, Sky News, The Guardian, Investopedia


e-Broker

Přihlásit se | Založit demo

Internetbanking

Přihlásit se | Založit demo

Smartbanking

Stáhnout | Jak aktivovat

Pobočky a bankomaty

Mapa ČR
Facebook Twitter YouTube
Twitter LinkedIn

Devizové kurzy

NákupProdej
EUR24,5341925,89581
USD22,5307823,78122
GBP28,6820930,27391
CHF25,4458926,85811
PLN5,674345,98926

Kompletní informace zde