Česky | English
Infomail: fio@fio.cz

Úvod > Zpravodajství > Odborné články > 10 vlastností dobrého investora podle Michaela J. Mauboussina (2. díl)

10 vlastností dobrého investora podle Michaela J. Mauboussina (2. díl)

8.3.2019 08:00

Druhý díl seriálu o vlastnostech, kterými by měl disponovat každý dobrý investor.

Michael J. Mauboussin

prvním díle našeho seriálu nás Mauboussin vyzval k získání smyslu pro účetnictví, hodnotu a strategii. Dnes se podíváme na investování z pohledu chování investora a pravděpodobnosti.

Porovnávejte fundament a očekávání efektivně

Porovnávání je kritický element investování. Investoři porovnávají celý den: mezi akciemi a dluhopisy, mezi aktivním a pasivním investováním, mezi investováním do růstových a hodnotových akcií, mezi akcií A a B, mezi uskutečněním investice nyní a později… Porovnávání jde lidem rychle, ale nejsou v něm příliš dobří.

Možná nejdůležitějším porovnáním, které investor musí učinit a které podle Mauboussina odlišuje dobré investory od průměrných, je porovnání mezi fundamentem a očekáváním.

Fundament zachycuje náznak budoucí finanční výkonnosti. Je ovlivněn generátory hodnoty zahrnujícími růst tržeb, provozní marži, potřebu investic a jejich návratnost.

Očekávání oproti tomu reflektuje finanční výkonnost implikovanou současnou cenou akcie. (Poznámka překladatele: Jaké hospodaření a růst je již „započítané“ do ceny akcie.)

Vytvářet peníze na trhu podle Mauboussina vyžaduje mít odlišný pohled, než jaký naznačuje současná cena akcie. Většina investorů nezvládá odlišit mezi fundamentem a očekáváním. Chtějí nakupovat (bez ohledu na cenu, poznámka překladatele), když je fundament dobrý, a prodávat, když je fundament špatný. Oproti tomu dobří investoři vždy odlišují mezi fundamentem a očekáváním.

Názorný příklad nabízí sázky na koně. Částka vsazená na konkrétního koně se projeví na kurzu, pravděpodobnosti jeho výhry. Cílem není odhadnout, který kůň vyhraje, nýbrž odhalit koně, jeho vyhlídky na výhru jsou oceněné jinak, než jak by měly být vzhledem k jeho schopnosti běžet. Rychlost koně je fundament, pravděpodobnosti jsou očekávání. Dobrý investor tyto elementy zvažuje samostatně.

Mauboussin v tomto bodu dále varuje před některými kognitivními zkresleními, která ovlivňují lidské myšlení a vedou ke špatnému vyhodnocování informací. Lidé např. při hledání analogií k současné situaci neberou vždy v potaz veškeré historické případy, či je výsledek jejich zkoumání stejných informací ovlivněn úhlem pohledu a zadáním. Nebo si pletou korelaci s kauzalitou.

Myslete z hlediska pravděpodobnosti (jen málo věcí je jistých)

Investování je činnost, kde je potřeba neustále zvažovat s jakou pravděpodobností nastanou různé výsledky, což vyžaduje určité nastavení mysli. Ta poté neustále hledá aktiva, jejichž cena neodpovídá pravděpodobnostem, s jakou mohou scénáře nastat, nebo jejich dopadu.

Pokud pravděpodobnost hraje velkou roli na výsledku, dává smysl se zaměřit na kvalitu rozhodovacího procesu než jen na výsledek samotný. Konkrétní výsledek totiž nemusí značit kvalitu rozhodování. Dobrá rozhodnutí občas vedou ke špatným výsledkům a naopak.

Dobří investoři si také uvědomují, že nezávisí jen na tom, jak často mají pravdu, nýbrž na tom, kolik peněz vydělali, když učinili správné rozhodnutí, a kolik peněz prodělali, když se rozhodli špatně.

„Vynásobte pravděpodobnost zisku a jeho možnou výši, odečtěte součin pravděpodobnosti ztráty a její možnou výši. To je, o co se tu snažíme. Je to nedokonalé, ale vše se kolem toho točí,“ cituje na závěr Warrena Buffetta.

Smysluplně aktualizujte své názory (domněnky jsou hypotézy k otestování, ne poklady ke střežení)

Každý z nás je přesvědčen o správnosti svého přesvědčení a svůj názor jsme přinucení změnit pouze tehdy, když jsme konfrontováni s realitou v rozporu s naším přesvědčením. Nejsnazší cesta, jak se vyhnout pocitu vlastní pomýlenosti je propadnutí konfirmačnímu zkreslení (confirmation bias). S tímto zkreslením hledáme pouze informace, které potvrzují náš názor, a stejně tak si vykládáme nejednoznačné informace.

Dobří investoři však dělají dvě věci, které většina z nás nedělá. Hledají informace a názory, které jsou odlišné od těch jejich (dle psychologa Jonathana Barona jsou „actively open-minded, disponují aktivně otevřenou myslí), a aktualizují své přesvědčení na základě získaných poznatků (formálně řečeno aplikují Bayesovu větu). Na základě aktualizovaného pohledu tak činí změny ve složení a váze prvků portfolia.

Dejte si pozor na behaviorální zkreslení

Profesor Keith Stanovich vidí rozdíl mezi inteligenčním koeficientem (IQ) a koeficientem racionality (RQ), který určuje naši schopnost činit dobrá rozhodnutí. Stanovich tvrdí, že tyto dva koeficienty se z daleka nepřekrývají tolik, jak si většina lidí myslí, a že na RQ lze pracovat. Jako jednu z možných cest ke zlepšení Mauboussin doporučuje vést si záznamy o našich předpovědích.

Myšlenku vystihuje následující citát Warena Buffetta: „Na inteligenci a talent se vždy dívám jako na koňskou sílu motoru, jehož výkon však závisí na efektivnosti, s jakou pracuje, tedy racionalitě. Mnoho lidí začne se 400 koňmi, na konci však má výkon odpovídající stovce. Je o mnoho lepší mít motor se 200 koňmi a všechny je proměnit ve výkon.“

Zkoumání heuristiky, zkreslení a prospektové teorie spojilo ekonomii a psychologii v polovině minulého století. Ačkoliv řada z těchto myšlenek byla známá dlouhou dobu, Daniel Kahneman a Amos Tversky odvedli velký kus práci v oblasti jejich formalizace.

Literatura zabývající se heuristikou a zkresleními došla k závěru, že lidské chování se řídí „pravidly palce“, která všeobecně fungují a šetří nám hodně času. Tyto pravidla však mají zabudovaná zkreslení, která nás mohou odvést od logiky a pravděpodobnosti. Např. tak závisíme na informacích, které jsou dostupné a nikoliv relevantní, škatulkujeme nebo se necháme ovlivnit informacemi, na které narazíme nejdříve.

Prospektová teorie popisuje, jak se rozhodování jedince odchyluje od ekonomické teorie v rizikových situacích. Např. ztráta na nás má větší vliv než zisk ve stejné výši. Ačkoliv evoluce nabízí přesvědčivé vysvětlení původu tohoto chování, podle Mauboussina se pro správu peněz nehodí.

Schopnost vyhnout se behaviorálním zkreslením je podle něj z části daná dispozicemi, z části tréninkem a pracovním prostředím. Dobří investoři podle Mauboussina mají menší tendenci podlehnout kognitivnímu klamu než zbytek populace, učí se rozpoznávat zkreslení a činit kroky, které jim pomáhají se vyrovnat nebo zmírnit dopad behaviorálních zkreslení, a snaží se působit v prostředí, které jim umožňuje správně přemýšlet.

Na co se můžete těšit ve třetím díle?

Ve třetím a závěrečném díle našeho seriálu se podíváme na to, kdy je pro investora cena zdrojem informace nebo ovlivnění, proč by měl pracovat s velikostí pozice a jakým způsobem by měl investor udržovat svou mysl otevřenou novým myšlenkám. Sledujte proto náš twitterový účet @Fio_investice, ať jste v obraze.

Zdroj: Esej „Thirty Years: Reflections on the Ten Attributes of Great Investors“ od Michaela J. Mauboussina, Dana Callahana a Dariuse Majda


Jan Tománek
Fio banka, a.s.
Prohlášení


Pobočky a bankomaty

Mapa ČR
Facebook Twitter YouTube
Twitter LinkedIn

Devizové kurzy

NákupProdej
EUR25,1033226,39068
USD22,2534023,39461
GBP29,3504230,85558
CHF22,3665023,51351
PLN5,842206,14181

Další měny


Tyto stránky používají cookies. Setrváním na těchto stránkách souhlasíte s jejich používáním. Další informace X