Konferenční hovor s ČEZ: rezonovalo zejména téma výstavby nových bloků v Dukovanech a WFT

9.8.2024 11:41, BAACEZ

Včerejší konferenční hovor s managementem ČEZu se nesl hodně v duchu projektu výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech a také problematiky daně z mimořádných zisků, tedy tzv. „windfall tax“.

Rozhodnutí o WFT zatím nepadlo, vláda se doposud nevyjádřila

Ohledně „windfall tax“ (WFT) jsme se však nic nového nedozvěděli. Finanční ředitel Martin Novák nenaznačil žádnou změnu, aktuálně se v tomto směru nic neděje, nejsou k dispozici žádné nové informace. Momentálně tak stále platí, že mimořádná daň je platná jak pro letošní, tak příští rok. Pravdou je, že ministerstvo financí indikovalo určité rozhodnutí v tomto směru již letos na jaře. Zatím se však trh nedočkal žádného vládního rozhodnutí o případném zkrácení období platnosti daně o jeden rok.

Domníváme se, že ve vládní koalici nepanuje shoda v tomto směru, když část koalice zřejmě požaduje platnost WFT i v roce 2025. My v našich základních predikcích s WFT v příštím roce již nepočítáme, když situace na energetických trzích se oproti krizovým obdobím natolik zklidnila, že nevidíme důvod pro existenci mimořádných opatření. V letošním roce nadále predikujeme, že ČEZ odvede na WFT cca 31,8 mld. Kč. Samotný ČEZ aktuálně odhaduje odvod v rozmezí 27 – 34 mld. Kč. Zvýšil tak odhad z předchozích 25 – 32 mld. Kč, resp. jeho první prognózy z března hovořily o 20 – 30 mld. Kč.

Výstavba dvou bloků v Dukovanech

Problematika nového jádra se probírala hlavně z hlediska modelu financování druhého dukovanského bloku. Novák vidí model financování podobný jako je tomu v případě prvního bloku. Ve zkratce to znamená opět úvěr od státu (po dobu výstavby bezúročný) a garantovaná cena elektřiny (tzv. contract for difference). Jinými slovy, pro výstavbu obou bloků (jež by se měly stavět de facto najednou) se použije obdobný model financování, jaký byl již schválen pro první blok.

Potvrzují se nám tak první dojmy z červencové vládní tiskové konference, na které se oznamoval vítěz tendru. To znamená, že projekt výstavby dvojbloku v Dukovanech rozjede jako investor ČEZ (přesněji řečeno, investorem je dceřiná firma Elektrárna Dukovany II), a to na stávajícím akcionářském půdorysu. Přičemž v zádech bude mít státní podporu danou vládním úvěrem, garantovanou výkupní cenou elektřiny a případnou možností odprodat projekt státu (tzn. prodej dceřiné společnosti Elektrárna Dukovany II státu).

I včerejší konferenční hovor tak podle nás nenaznačil nějakou urgentní potřebu kvůli výstavbě nových jaderných bloků realizovat velkou restrukturalizaci ČEZu (tedy výkup minoritních akcionářů nebo velké rozdělení ČEZu na výrobní a distribuční část). Ohledně případné budoucí transformace tak ve hře zatím podle nás spíše zůstává možnost tzv. malého dělení, tedy přechod dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II pod stát. Tak, jak to bylo mezi ČEZem a státem už domluvené v případě modelu financování pro první blok.  

Shrneme-li, i pro současný projekt výstavby dvojbloku v Dukovanech je snaha mezi státem a ČEZem nastolit takovou spolupráci a model, jenž má za cíl maximálně omezit rizika pro samotný ČEZ, resp. garantovat přiměřenou návratnost projektu. Pro akcie ČEZ by tak současné dění kolem nového jádra mělo být podle našeho názoru nadále neutrální.

Včera zveřejněné výsledky hospodaření ČEZu za 2Q 2024 naleznete zde.

Akcie ČEZ (BAACEZ) na pražské burze rostou o 0,56 % na 894 Kč. Na RM-SYSTÉMu posilují o 0,11 % na 892 Kč.

Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.