Vláda zvažuje zastropování cen elektřiny v případě dalšího růstu cen, uvedl ministr Karel Havlíček
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů v případě dalšího růstu tržních cen. Uvedl to o víkendu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v televizi Prima. Bližší informace k potenciální regulaci cen nesdělil. Pouze zmínil, že by případné opatření nemělo žádný dopad na státní rozpočet.
Úvahy o regulaci cen vytvářejí nejistoty pro energetické společnosti a jsou nepříznivou zprávou pro ČEZ. Poznámka, že by regulace nijak neovlivnila státní rozpočet podle našeho názoru naznačuje, že by energetické společnosti nedostaly žádnou kompenzaci.
V nedávné minulosti, vlivem vypuknutí konfliktu na Ukrajině, tehdejší vláda, resp. EU rovněž přistoupily k regulatorním opatřením vůči energetikám. Byl to komplex opatření z let 2023 - 2025 zahrnující odvody z nadměrných tržeb (opatření týkající se cen silové elektřiny, v rámci kterého výrobci platili do státních rozpočtů to, co na energetických burzách prodali nad stanové limity tržních cen), daň z mimořádných zisků a zastropování cen energií u koncových zákazníků (tedy opatření na straně maloobchodu týkající se obchodníků s elektřinou a zemním plynem). Posledně zmíněné opatření však bylo pro obchodníky neutrální, když jim bylo kompenzováno ze státního rozpočtu.
Je třeba zmínit, že tehdejší regulatorní zásahy vůči energetickým společnostem se udály při bezprecedentních cenových úrovních, kdy tržní ceny elektřiny, resp. plynu se pohybovaly i ve středních až vyšších stovkách eur, resp. i v rozmezí 200 – 300 eur. Aktuální tržní ceny energií se těmto úrovním zatím nepřibližují, když roční kontrakt na elektřinu se pohybuje kolem 135 EUR/MWh. U zemního plynu je pak cena stejného kontraktu poblíž 60 EUR.
Byť je situace na Blízkém východě nadále nejistá a tamní konflikt se zatím neuklidňuje, tak situace na globálních energetických trzích je odlišná oproti roku 2022. Tehdy byly komoditní trhy kvůli přerušení dodávek ruského zemního plynu v silné nejistotě ohledně globální nabídky a do cen zemního plynu, potažmo elektřiny se promítaly výrazné rizikové prémie. To se nyní nekoná, globální nabídka zemního plynu je dostatečná, za poslední roky výrazně narostly importy LNG plynu z USA, Evropa má výrazně více kapacit dovozních LNG terminálů, navýšily se importy plynu z Norska apod. To vše přispívá k tomu, že tržní ceny plynu, potažmo elektřiny zatím ani zdaleka neatakují úrovně z roku 2022. Trh se zemním plynem je obecně lépe připraven na krizové situace než tomu bylo při vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu.
Akcie ČEZ (BAACEZ) na pražské burze klesají o 0,22 % na 1392 Kč, na RM-SYSTÉMu oslabují o 0,22 % na 1390 Kč.
Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.
Související odkazy
- ČEZ: vláda zvažuje regulaci cen elektřiny, respektive cenové stropy
- ČEZ: Morgan Stanley zvyšuje cílovou cenu na 1 350 Kč při stálém doporučení „Equalwt/Attractive“
- ČEZ: Trigon Dom Maklerski zvyšuje cílovou cenu na 1 385,2 Kč a potvrzuje doporučení „Hold“
- ČEZ: investice v lokalitě Mělník
- ČEZ obdržel oznámení lucemburské soudní vykonavatelky o vydání rozhodnutí týkající se GasNet
Nejnovější:
- USA uzavírají pod tlakem technologií ve ztrátě
- Frankfurtská burza uzavřela páteční obchodování v červených číslech
- Americké indexy klesají
- Amazon reportoval smíšené výsledky za 3Q, pozornost trhu směřuje na kapitálové výdaje
- Komerční banka: Citi zvyšuje cílovou cenu z 1 084 Kč na 1 095 Kč při stávajícím doporučení „Buy“
- Erste: BNP Paribas zvyšuje cílovou cenu ze 120 EUR na 125 EUR se stálým doporučením „Neutral“
- Pražská burza zakončila týden poklesem
- USA: Index nákladů práce ve 3Q vzrostl o 0,8 %
- Eurozóna: Míra nezaměstnanosti dosáhla za září 6,5 %
- Eurozóna: HDP ve 3Q podle předběžných dat meziročně vzrostl o 1,3 %




