ČEZ: prodej rumunských aktiv možná již letos, mimořádná dividenda jedna z možností

18.3.2020 12:51

Prodej rumunských aktiv může být dokončen o něco dříve, než bylo původně indikováno. I to například vyplynulo ze včerejšího konferenčního hovoru s managementem společnosti ČEZ. Původní plány hovořily o vypořádání transakce v prvním pololetí roku 2021, podle aktuálních informací může být divestice dokončena již ve druhé polovině letošního roku. ČEZ oznámil, že v rámci první fáze prodejního procesu přijal celkem 19 nezávazných nabídek, přijetí a vyhodnocení závazných nabídek je pak v souladu s původními indikacemi očekáváno ve 2Q 2020.

Divestice rumunských aktiv, jež v loňském roce vygenerovaly do EBITDA zisku 3,1 mld. Kč, je sledovanou záležitostí. Jsou to aktiva, za která může ČEZ získat ve srovnání s bulharskými nebo polskými aktivy výraznější objem finančních prostředků. Již začátkem března přinesla agentura Bloomberg indikaci, že nabídky za tento majetek se pohybují v rozmezí 1,1 – 1,3 mld. EUR, což by na horní hraně intervalu výrazněji překonávalo hranici 30 mld. Kč (33 – 35 mld. Kč v závislosti na vývoji měnového páru EUR/CZK). Z odpovědí finančního ředitele Martina Nováka pak vyplynulo, že v souvislosti s divesticí nelze vyloučit výplatu mimořádné dividendy. Ta byla již managementem naznačena v průběhu loňského roku ve spojení s oznámením záměru postupně opustit zahraniční trhy a včera tedy došlo k připomenutí této možnosti. V přepočtu na jednu akcii by se tak potenciální příjem za prodej rumunských aktiv mohl pohybovat i kolem 60 Kč. I kdyby ČEZ použil tento cashový příliv z části na snížení zadlužení či na další rozvojové investice např. v oblasti OZE nebo ESCO služeb, tak prostor pro mimořádnou dividendu v řádu 10 – 20 Kč na akcii (v absolutním vyjádření 5 – 10 mld. Kč) je podle našeho názoru reálný. Nadále tak jsme toho názoru, že v příštím roce se běžná dividenda v návaznosti na další letošní očekávaný nárůst ziskovosti může přiblížit 40 Kč a včetně mimořádné dividendy by pak mohlo být vyplaceno alespoň kolem 50 Kč.

Rumunsko není jediným trhem, který chce ČEZ opustit. Na konferenčním hovoru byly potvrzeny plány na odchod z polského trhu, kde stěžejním majetkem k prodeji jsou dvě uhelné elektrárny s ročním příspěvkem do EBITDA kolem 1 mld. Kč. Námi předpokládaná cena by pak mohla dosahovat alespoň úrovně 5 mld. Kč. Management včera upřesnil, že zahájení divestičního procesu těchto dvou uhelných kapacit je plánováno na druhé letošní pololetí, k vypořádání transakce by mohlo dojít v průběhu příštího roku. ČEZ si na polském trhu plánuje ponechat pouze ESCO služby, jež nyní ročně generují do provozní ziskovosti cca 0,2 mld. Kč.

Divestiční proces tak nadále pokračuje a management zatím nepředpokládá jeho zbrždění kvůli situaci ohledně koronaviru. Výjimkou je Bulharsko, kde je situace stále, kvůli zrušení již domluvené transakce tamním antimonopolním úřadem, zablokována. Probíhají soudy, ČEZ nyní nerozjíždí další kolo prodeje. Tamní aktiva, kterým se loni podařilo navýšit EBITDA k 1,9 mld. Kč oproti obvyklé úrovni poblíž 1,5 mld. Kč, tak pravděpodobně i letos zůstanou v majetku ČEZu.

Management se včera dotkl i tématu tradingu, tedy obchodování s komoditami, které loni bylo úspěšné se ziskem 4,9 mld. Kč. Pro letošek je ČEZ v tomto ohledu v souvislosti s vysokou srovnávací základnou opatrnější a byl by zřejmě spokojen s obchodním výsledkem z této činnosti ve výši kolem 3 mld. Kč. Dále na konferenčním hovoru byla potvrzena loňská průměrná realizační cena elektřiny ve výši 38 EUR/MWh, v letošním roce se pak v souladu s naším očekáváním počítá s cenou kolem 45 EUR (+18 %). Tento v podstatě zajištěný příjem z prodeje silové elektřiny by tak měl být stěžejní kotvou pro letošní vývoj hospodaření, a to navzdory nyní komplikovanému období v souvislosti se šířením koronaviru. Ve včerejším hovoru jsme ze strany managementu nezaznamenali náznaky výraznějšího rizika do letošního hospodaření vyplývající z aktuální situace, což je ostatně patrné i ze solidního výhledu EBITDA, resp. očištěného čistého zisku v rozmezí 63 – 65 mld. Kč, resp. 21 – 23 mld. Kč.

Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.