Evropské výnosy rostou poté, co švédská centrální banka po letech zvýšila úrokové sazby ze záporu

19.12.2019 15:47

Evropské výnosy rostou poté, co švédská centrální banka po letech zvýšila úrokové sazby ze záporu na nulovou úroveň.

_{Ilustrativní foto: Budova Riksbank ; Zdroj: Riksbank}

Výnosy evropských dluhopisů rostou v reakci na zvýšení úrokových sazeb ze strany švédské centrální banky. Riksbank po letech zvýšila úrokové sazby ze záporného teritoria na nulu, což trhy soudě dle dnešní reakce mohou vnímat jako prvotní signál konce záporných sazeb. Takový vývoj se však prozatím nadále nejeví jako pravděpodobný, když Evropská centrální banka před odchodem Maria Draghiho snížila depozitní úrokovou sazbu o dalších 10 bazických bodů na -0,5 %, stejně tak dánská centrální banka nedávno úrokové sazby snižovala hlouběji do záporu, konkrétně na 0,75 %. Na stejné úrovni se nachází krátkodobá měnově-politická sazba také ve Švýcarsku. 

Zvýšení úrokových sazeb ze strany Riksbank přichází v situaci, kdy sama tamní centrální banka očekává zpomalování švédské ekonomiky. Guvernér Stefan Ingves opatření hájí zdůrazňováním škodlivých efektů záporných sazeb, konkrétně zmiňuje zejména nebezpečí rizikových investic.

Centrální banka se do kontroverzní situace dostala již v letech 2010 a 2011, kdy zvyšovala úrokové sazby, což vedlo ke sporům v tehdejší bankovní radě. Názorová polarizace vyústila až v odchod jednoho z otců zakladatelů současného režimu inflačního cílování - Larse Svenssona - z bankovní rady. Kritika Svenssona detailněji např. zde. Velmi kritický byl tehdy k měnové politice švédských centrálních bankéřů mj. také nositel Nobelovy ceny Paul Krugman, viz. např tento text. 

Záporným sazbám ve Švédsku se v posledních letech ve svém výzkumu věnoval známý monetární ekonom Gauti Eggertsson, který ve svých textech ukazuje, že od určité záporné úrovně již další pokles úrokových sazeb nepůsobí na ekonomiku expanzivně. Více např. zde. 

Zdroj: Bloomberg; voxeu.org; NY Times; Riksbank

František Mašek, Fio banka, a.s.