Komentář k dnešní konferenci v Poslanecké sněmovně na téma výstavby nové jaderné elektrárny

21.2.2019 14:14, BAACEZ

V Poslanecké sněmovně se dnes koná veřejná konference k výstavbě nového jaderného zdroje v ČR. Během dopoledne postupně vystoupili se svými projevy např. premiér Andrej Babiš, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková nebo ředitel ČEZu Daniel Beneš. Na konferenci bylo nastíněno, jakým způsobem se přistoupí k plánované výstavbě nového jaderného zdroje v Dukovanech. Za stěžejní informaci považujeme zprávu, že nový jaderný blok by měl realizovat a financovat ČEZ na stávajícím akcionářském půdorysu, a to na základě uzavření smlouvy o spolupráci se státem. Tato smlouva mezi ČEZem a státem (jejíž uzavření je dle Jaroslava Míla plánováno v tomto roce) by měla ČEZu poskytovat možnost prodat jaderný projekt státu v případě zhoršení regulatorního prostředí, jenž by znemožňovalo (ztěžovalo) stavbu realizovat. Podle Daniela Beneše by smlouva měla být koncipována tak, aby jaderný projekt nepoškodil minoritní akcionáře.

Z dnešní konference je tak patrné, že se ustupuje od varianty dělení (transformace) ČEZu, v rámci které by se společnost rozpůlila na konvenční část (výroba z jádra a uhlí) a regulatorní část (distribuce, prodej a obnovitelné zdroje), přičemž v konvenční části by stát získal 100% podíl a vzal by tak na svá bedra výstavbu jaderného zdroje. O této variantě, kterou bychom považovali za nejlepší řešení, se přitom reálně hovořilo již v roce 2017 a ještě v první polovině roku 2018 se jevilo, že je preferovaným řešením ať již ze strany managementu ČEZu nebo některých politických představitelů. Ustupuje se i od varianty tzv. malého dělení, v rámci které by vzniklou dceřinou firmu, která by se zabývala výstavbou jádra, zcela ovládl stát.

Vše se tak přesouvá k variantě, že novým jaderným projektem se bude zabývat ČEZ ve stávající podobě s tím, že nad celou záležitostí bude prostřednictvím výše zmíněné smlouvy vytvářet jakousi záštitu stát, jenž bude moci v případě vzniklých problémů projekt převzít či do něj nějakým způsobem zasáhnout. Do výstavby tak budou zainteresovaní i minoritní akcionáři. Již dříve jsme komentovali, že jako nejrozumnější řešení v rámci této varianty bychom viděli podporu státu prostřednictvím systému garantovaných cen elektřiny (tzv. contract for difference), což by vcelku jasně a transparentně ČEZu zajišťovalo rentabilitu projektu. Celá garance státu se nicméně v dnes zveřejněném návrhu řešení schovává pod chystanou smlouvu mezi ČEZem a státem a je otázka do jaké míry toto řešení uspokojí minoritní akcionáře. My tuto variantu nevnímáme jako ideální a skýtá v sobě ještě mnoho nejasností a otázek. Do celé záležitosti bude samozřejmě zasahovat i Evropská komise (EK), která se bude zabývat celou problematikou a bude muset posvětit dnes navrhovanou státní podporu jaderného projektu. Diskuze s EK tak podle našeho názoru ještě může zkomplikovat dnes nastíněné řešení a celý projekt pozdržet, notabene když v podstatě dnes jedinou schválenou státní podporou v rámci EU je systém contract for difference.

Dnes také byl představen plánovaný harmonogram jaderného projektu. Podle Jaroslava Míla by měl být tendr na dodavatele stavby vypsán koncem roku 2020 (případně v roce 2021, pokud by se protahovala jednání s EK), jeho dokončení je pak plánováno na rok 2024. Daniel Beneš pak doplnil, že přípravné práce (získávání veškerých povolení, územních rozhodnutí apod.) v souvislosti s projektem by měly probíhat do roku 2028 a měly by stát maximálně 15 % rozpočtu.

Chystaný jaderný projekt bude tedy ještě během na dlouhou trať. Vše je na začátku, otázek je zatím mnoho, a to jak v souvislosti s postojem EK, minoritních akcionářů či jak konkrétně bude koncipována smlouva mezi ČEZem a státem.

Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.