Jak na lednový efekt na pražské burze: S prstem na spoušti III

27.12.2005 12:50

Jak na lednový efekt na pražské burze: S prstem na spoušti III

Ohlédneme-li se za vývojem pražské burzy v letošním roce, nezbývá než vyseknout hlubokou poklonu trpělivým investorům, kteří disciplinovaně drželi akcie po celý rok bez výraznějších reakcí na občasné technické korekce. Ačkoli vypadaly hrozivě a to co index sbíral několik týdnů bylo při poklesu pryč během několika dnů, index dokázal udržet silný růstový trend a každý pokles byl jen příležitostí k dobrým nákupům. Trhu dominovaly Unipetrol a především ČEZ. Zatímco Unipetrol úspěšně přestál privatizační martyrium, ceny ČEZu se srovnávaly s okolními srovnatelnými tituly. Privatizační hádanka už nedecimuje ani Český Telecom, který navíc disponuje potenciálem slušné dividendy. Na trhu se solidně ujaly také nové emise Zentivy, Orco a CME. Přes počáteční nezájem se na pražské burze začalo kupovat co se dá a tak se portfolia podílových fondů plnila také těmito akciemi. Index PX-D posílil meziročně o 48% a opět se zařadil mezi světové lídry. Ačkoli se často na burze říká, že „ co je drahé, bude ještě dražší“, platí také okřídlené „nic netrvá věčně“. Aktuální vývoj pražské burzy pravděpodobně odráží dva hlavní faktory. Středoevropské fondy zaznamenaly další superúspěšný rok a udržují ceny držených akcií na maximech. Údaje o historické výkonnosti přilákají nové podílníky a perpetuum mobile by mohlo pokračovat. Nové peníze je třeba umístit a při omezeném počtu kvalitních titulů, které střední Evropa nabízí (portfolia fondů jsou z cca 80% totožná, liší se ve vahách jednotlivých titulů), budou pokračující nákupy znamenat další růst. Otázkou zůstává, zda je udržitelná dynamika +40% ročně, na kterou si podílníci zvykli. V segmentu kolektivního investování však existuje poměrně dlouhá setrvačnost, takže z tohoto pohledu se není čeho obávat. Navíc – podílníci se o případné silné korekci dozvídají až s výrazným zpožděním a svými výběry peněz z fondů dále zhoršují situaci na klesajícím trhu. Spouštěcím mechanismem případného poklesu či snížení růstové dynamiky může být předvolební nejistota. Odliv zahraničních prostředků vyvolá oslabení koruny a investice denominované v korunách budou dále snižovat zisky zahraničních investorů. To jsou však varovné vize pro horizont několika měsíců.

Druhým faktorem, který je aktuálně na pořadu dne, je fenomén „lednového efektu“. Jedná se o historickou skutečnost, že leden je s převahou nejziskovějším měsícem v roce. Existuje několik „vysvětlení“. Tím nejjednodušším je právě činnost správců portfolií, které před koncem roku čistí portfolia od „underperform“ titulů a naopak na začátku roku zařazují podhodnocené tituly a tituly s výraznějším růstovým potenciálem než má trh. Samotné očekávání tohoto efektu vede k nákupům s vidinou růstu. V této fázi se jedná ryze o psychologii. Odpůrci technické analýzy ji nazývají „sebanaplňující se proroctví“ – pokud investoři mají stejné očekávání, tak se samozřejmě vyplní – pokud jednají ve shodě. Základní ekonomické a burzovní publikace už ale zapomínají uvádět, že lednový efekt se ve skutečnosti týká primárně tzv. small-cap akcií (tj. akcií s malou tržní kapitalizací). Velké korporace bývají euforických nákupů obvykle „ušetřeny“. Jako portfolio manažer bych neváhal zařadit do portfolia kvalitní podhodnocenou akcii (ve střední Evropě ji ale aktuálně nevidím), ale s masivním nákupem titulů, které v uplynulých 2 letech přidaly přes 100% bych byl již výrazně obezřetnější. Navíc s vyhlídkou na blížící se volby a s tím spojené politické peripetie. Další silnou brzdou v nákupech by byly také technické indikátory českých titulů a indexu PX-D, které opět koketují se silnou překoupeností. Index PX-D má RSI 71, dynamika růstu se snižuje a indikátor Parabolic SAR, který by v případě kontaktu s 3640 body (tj. 2% pokles indexu) vyslal prodejní signál, je na dostřel (mimochodem jeho úspěšnost je u indexu PX-D stejná jako strategie buy&hold a stojí rozhodně za pozornost)

Shrneme-li dva předchozí odstavce, získáváme určitou představu o možném vývoji trhu v příštích týdnech. Lednový efekt je něco, co pravděpodobně každý čeká, ale za současné konstalace trhu vůbec nemusí přijít. Dalších 40% pražská burza v příštím roce neudělá a aktivní obchodníci se zrovna věrností trhu nevyznačují. Motivem k obchodování je zisk a pokud je jinde příležitost vyššího zisku, přesouvají své peníze tam – což je samozřejmě provázeno prodeji na opouštěném trhu. Třetím faktorem redukujícím případný přílišný optimismus je již zmiňovaná předvolební nejistota. Českému trhu budiž ke cti, že společnosti vykazují solidní meziroční růsty zisků, koruna je poměrně stabilní a svým přispívají také nízké úrokové sazby, které zatraktivňují držbu akcií. Úrokové dno má ale ČR již za sebou a o tento faktor se již pražská burza nebude moci v následujících měsících opírat.
Sečteno – podtrženo – období bezstarostné držby akcií (jedno jakých - na pražské burze v minulých dvou letech vydělal každý trpělivý investor ) máme již pravděpodobně za sebou a v následujících týdnech a měsících se mnohem více vyplatí aktivnější přístup k obchodování, protože pasivní obchodní strategie může „spolknout“ výraznější část vysokých zisků, které pražská burza trpělivým investorům v uplynulých dvou letech nabídla.


Graf:Bloomberg