Vláda bude v příštím týdnu schvalovat investorský model na výstavbu nového jaderného zdroje

2.7.2019 14:11, BAACEZ

Příští týden v pondělí by měla vláda schvalovat investorský model stavby nového jaderného bloku. Návrh počítá s tím, že investorem bude ČEZ, resp. jeho dceřiné společnosti s tím, že stát uzavře s energetickou společností smlouvy, jenž jí budou poskytovat garance.

Zpráva neobsahuje žádné nové informace a má podle našeho názoru neutrální dopad do dnešního obchodování s akciemi ČEZ.

Na variantě výstavby nového bloku prostřednictvím ČEZu na jeho současném akcionářském půdorysu panovala mezi politickými reprezentatny shoda již letos v únoru na konferenci konané v Poslanecké sněmovně (komentovali jsme zde). Předpokládáme tak, že investorský model bude vládou v pondělí schválen. Podstatnější bude, jak konkrétně budou koncipovány smlouvy mezi státem a ČEZem. Měly by být dvě. První obecnější (rámcová) by dle původních plánů měla být uzavřena letos v létě, s uzavřením druhé (detailnější) smlouvy se pak počítá na konci letošního roku.

Smlouvy mezi státem a ČEZem by měly řešit kromě zajištění levného financování a garancí stability legislativního a regulatorního prostředí i možnost prodat jaderný projekt státu v případě, že se ukáže výstavba nového jádra pro ČEZ nerentabilní. Domníváme se, že právě tento bod při sestavování smlouvy se státem by měl být pro ČEZ stěžejní. Management ČEZu to ostatně již nějaký čas proklamuje, že nebude chtít vstoupit do projektu, jenž nebude ziskový, že bude mít snahu maximálně eliminovat rizika spojená se stavbou.

Již dříve jsme informovali, že projekt výstavby nového jaderného bloku (je v plánu, že vyroste v Dukovanech) je v podstatě na začátku a může trvat celou následující dekádu, než se začne skutečně stavět. S vypsáním tendru na dodavatele stavby se počítá do konce roku 2020 (případně 2021), jeho vítěz by měl být znám v roce 2024. Tím bude zakončena první fáze jaderného projektu. Následovat bude další fáze zahrnující veškerá povolení, územní rozhodnutí apod., jenž by měla trvat do roku 2028.

V příští dekádě tak ČEZ v podstatě nebude konfrontován s objemnými investicemi na samotnou výstavbu jaderné elektrárny, jenž se podle různých tržních odhadů mohou pohybovat v rozmezí 150 – 250 mld. Kč. Nebude konfrontován s riziky, jenž jsou spojena přímo se stavbou. Případné investiční výdaje související s přípravnými pracemi nebudou z pohledu velikosti ČEZu významného charakteru (v příštích pěti letech cca nízké jednotky miliard korun). Připravovaný jaderný projekt tak podle našeho názoru nijak negativně nevychýlí příznivou likvidní pozici společnosti a nebude mít nepříznivý dopad do výplaty dividend v následujících letech. Navíc v kontextu připravované smlouvy mezi státem a ČEZem může nakonec, jak nastiňujeme výše, celá výstavba nového bloku v budoucnu přejít pod stát (což nepovažujeme za nereálný scénář, vzhledem k tomu, že investici do jaderného bloku v rámci současných podmínek na energetických trzích nadále vnímáme jako nerentabilní a rizikovou). 

Akcie ČEZu by podle našeho názoru měly hlavně reflektovat poměrně silný fundament daný příznivým vývojem na trhu s elektřinou (jenž se projeví do významnějšího růstu ziskovosti nejen v letošním roce, ale i ve střednědobém horizontu), než debaty nad jaderným projektem, který v příštích letech nebude mít reálný dopad do hospodaření společnosti.

Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.