Bakterie E.coli – pouze ztráty nebo i zisky?

23.6.2011 10:33

Smrtící bakterie E.coli je poslední měsíc jednou z nejčastěji skloňovaných hrozeb v Evropě.

První nakažení a posléze bohužel i mrtví se objevili v severním Německu, které ihned vydalo varování před španělskými okurkami, posléze klíčky a následně i před ostatní zeleninou. Poslední případy nakažených dětí z Francie vrhá podezření i na mleté maso. Okruh možných nákaz se tak rozšiřuje a evropští farmáři zuří. Ti poukazují hlavně na to, že Německo nečekalo na výsledky testů a křivě obvinilo jejich zeleninu. Dopady tohoto přístupu na sebe nenechaly dlouho čekat. Poptávka po zelenině, ale i ovoci prudce klesla, ceny se rapidně snížily, zelenina se kazí v přeplněných skladech a nikdo ji nechce. Farmáři už vyčíslují svoje škody. Porovnávají průměrnou cenu okurky za posledních pět let, která byla 0,21 Euro, s cenou současnou 0,05 Euro. Problém samozřejmě není jen u okurek a škody evropských farmářů se celkově odhadují na 417 mil. Euro týdně.

Konkrétně ve Španělsku, kde zemědělci tvoří necelá 3% HDP, vyčíslili farmáři ztráty na 200 mil. Euro týdně a žádají kompenzace v plném rozsahu, tedy 100%. Kromě dalších jižních států jako Itálie, Portugalsko či Francie je poškozené též např. Holandsko, které ročně vyveze ovoce a zeleninu do Ruska v objemu 150 mil. Eur. Rusko ale přistoupilo k velmi razantnímu kroku a to zákazu dovozu evropské zeleniny, a sklidilo tak velké odsouzení Evropské Unie. Ruský trh totiž ročně zkonzumuje dovezené ovoce a zeleninu za více než 3 mld. Eur. K podobnému kroku jako Rusko přistoupila též i Saudská Arabie.

Evropská unie nabídla kompenzaci zemědělcům ve výši 150 mil. Eur, posléze ji zvýšila na 210 mil. Eur. Jednalo by se tak asi o 30% kompenzaci škod. To je v rozporu s požadavky zemědělců, kteří žádají 100%. Evropská farmářská federace Copa-Cogepa je zásadně proti takové nabídce EU a lobuje dál za její zvýšení. Zemědělský komisař EU Dacian Ciolos poukazuje na to, že v současnosti již 35% evropského rozpočtu jde do zemědělství díky různým dotacím a kompenzacím.

Ztráty, které vznikly šířením nákazy E.coli, jsou tedy alespoň částečně vyčísleny. Musíme k nim též připočítat náklady na léčbu nakažených, na další testování možných zdrojů nákazy. O ztrátách na lidských životech ani nemluvě.

Otázka ale zní, zda z E.coli může též někdo profitovat. Při pozorování chování E.coli a světové či alespoň evropské reakce se nabízí podobnost s jinými pandemiemi za poslední roky. Před dvěma lety to byla prasečí chřipka, v roce 2006 zase chřipka ptačí. Skoro jako by to vypadalo, že nás každých pár let bude nějaká nákaza ohrožovat. Zatímco ptačí chřipka „řádila" hlavně v Asii, ta prasečí zasáhla Ameriku a E.coli teď pustoší Evropu. V případě obou chřipek vznikla panika z možného šíření nákazy a její mutace v nové druhy. Světová zdravotnická organizace zodpovědně varovala o dalším šíření a počtu mrtvých, vlády jednotlivých zemí hromadně kupovaly zásoby vakcín a léků. Nakonec počty mrtvých dosáhly několika stovek a celá panika utichla. Bylo by asi velmi spekulativní a nepodložené tvrdit, že samy farmaceutické firmy tyto viry vyrábí a šíří, aby následně profitovaly z prodeje vakcín. Přesto se některé takové hlasy objevují. Nahrává jim to, že farmaceutické firmy si obří zisky zajišťují díky patentům na tyto léky a vakcíny, které znemožňují vyrábění levnějších generik, a pomoci tak dalším nemocným. A to především v době, kdy farmaceutické společnosti nebyly schopny rychle dodat požadované množství vakcín a jejich cena byla pro některé země příliš vysoká.

Ale zpět od konspiračních teorií k reálným číslům. V průběhu prasečí chřipky se nechalo naočkovat asi 5% Američanů a např. asi 20% Němců. Celosvětové státní zakázky na dodávku vakcín a jiných pomocných látek dosáhly zhruba 3 mld. Eur. Léky proti H1N1 - viru prasečí chřipky byly především Relenza od britské GlaxoSmithKline a Tamilu od švýcarské Roche. Prodej Relenzy přinesl firmě GlazoSmithKline tržby v hodnotě 57 mil. Liber v roce 2008 a dokonce 720 mil. Liber v roce 2009. Firmě Roche přinesl prodej Tamiflu tržby ve výši 3,2 mld. CHF a jednalo se o jejich meziroční nárůst o 435%.

O očkování proti E.coli je ještě příliš brzy hovořit, zatím nebyl nalezen zdroj nákazy a je možné, že ani nikdy nalezen nebude. I bez něho jsou ale farmaceutické společnosti schopny vakcínu vytvořit, jak ukazují předchozí zkušenosti. Pokud by se to nějaké firmě podařilo, může se těšit na tučné zisky a opět bude potvrzeno pravidlo, že farmaceutické odvětví má zlaté dno. Potom už nebude možné hovořit pouze o ztrátách, které s sebou tato nemoc přinesla, ale i o ziscích.

Jana Havelková, makléř
Fio banka, a.s.
Prohlášení