Jak dlouho vydrží německý odklon od jádra?

8.6.2011 15:55

Německá vláda v tomto týdnu definitivně odsouhlasila odklon od jaderné energie. I přesto, že vládní návrh ještě podléhá schválení dolní a horní komory parlamentu je značně nepravděpodobné že by došlo k významné změně v tomto návrhu. Paradoxní přitom je, že uteklo pouze několik málo měsíců od doby kdy ti samí vládní představitelé „vítězoslavně" oznámili schválení návrhu prodlužující životnost německých jaderných reaktorů až do roku 2040. Prodloužení životnosti mělo být jakousi náhradou za zvláštní daň uvalenou na elektřinu vyrobenou z jaderných zdrojů. Jak je vidět i ve „vzorovém" Německu jsou politická rozhodnutí ovládána populismem.
Co vlastně má současné rozhodnutí přinést? Podle vládního návrhu má sedm nejstarších jaderných zdrojů, které byly odstaveny v březnu tohoto roku, zůstat uzavřeno (mimo provoz zůstane také jaderná elektrárna v Krümmelu, která je již několik let odstavena), dále pak v letech 2015, 2017 a 2019 má být odstavena pokaždé jedna elektrárna. Další tři jaderné reaktory budou uzavřeny v roce 2021 a poslední tři zbývající jaderné zdroje ukončí svou činnost v roce 2022.
I přesto, že se zdá doba 11 let dostatečně dlouhá na vybudování náhradních jaderných zdrojů, tak situace nemusí být jednoduchá, jak na první pohled vypadá. Německo produkovalo, před uzavřením osmi nejstarších reaktorů, více jak 22% elektřiny z jádra a jak vládní přestavitelé avizovali hlavním zdrojem elektřiny by se v budoucnu měly stát obnovitelné zdroje. Součástí plánu má být také výstavba paroplynových elektráren a z cela jistě bude nutné, alespoň po určitou přechodnou dobu, využívat uhelné elektrárny (zdroj se značnými emisemi). Celkové náklady na přechod od jaderné energetiky a náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů a paroplynových elektráren v takto relativně krátkém období, budou podle mého názoru enormní a zcela jistě přesáhnou původní odhady. Dalším výrazným problémem je nestabilita a i přes značné pokroky stále vysoká cena výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (bez vládních dotací by prakticky nepřežily). Zatímco jaderné zdroje elektřiny patří mezi nejlevnějších, bez emisní, stabilní a jedeny z nejbezpečnějších způsobů výroby elektřiny, tak obnovitelné zdroje patří sice mezi bezpečné (ve většině případech i ekologické) ale nejdražší a nejméně stabilní způsoby produkce elektřiny.
Německým politikům se poměrně snadno (především díky hysterii vyvolané japonskou katastrofou) podařilo přesvědčit obyvatele, že obnovitelné zdroje jsou adekvátní náhradou za jadernou energetiku (což je minimálně zavádějící). Vládním představitelům v Německu je nutné přiznat dobré načasování celé akce, otázkou však jestli úmyslné. Odchod od jádra byl oznámen v době kdy má převážná většina významných výrobců elektřiny prodanou téměř veškerou elektřinu na rok 2012 a velké objemy jsou prodané také na rok 2013. Zdražení elektřiny pro domácnosti a podniky, kterého jsme již teď svědky na energetických burzách (viz. graf č. 1) bude o rok odloženo. Německo jako nejsilnější ekonomika Evropy svým rozhodnutím ovlivnilo celý kontinent v podobě vyšších cen elektřiny a teprve čas ukáže zda německý odchod od jádra (pokud skutečně nastane) byl prorockým krokem či ne.
Jak již bylo uvedeno současné kroky vedoucí k uzavření jaderných elektráren mají především populistický základ (strach z klesající oblíbenosti současné vlády a prohry ve volbách). Není tedy vyloučeno, že až němečtí voliči přijdou na to, že obnovitelné zdroje elektřiny je budou stát hodně peněz, tak vládní představitelé opět otočí a životnost alespoň některých jaderných elektráren bude opět prodloužena.

Josef Novotný, finanční analytik
Fio banka, a.s.
Prohlášení