Cesta ven z krize Řecka bude zřejmě pomalá

19.5.2011 14:37

Rostoucí řecký státní dluh, který ke konci roku 2010 dosahoval 142 % HDP, vede stále více k dohadům, že země bude muset restrukturalizovat svůj dluh (vydané řecké dluhopisy dosahují 330 mld. EUR), neboť je za nynější dluhové zátěže insolventní.

Řecká hospodářská situace je momentálně nezáviděníhodná, neboť země se nachází ve slumpflaci, kdy pokles HDP v prvním kvartále 2011 dosáhnul meziročně - 4,8 % a inflace 3,7 % a míra nezaměstnanosti dosáhla v únoru 15,9 %. Řecko stojí před rozhodnutím, zda-li přistoupí k rychlé restrukturalizaci spočívající ve zkrácení jistiny vydaných dluhopisů, přičemž se hovoří až o 70 % poklesu jistiny vydaných dluhopisů, anebo k měkké restrukturalizaci spočívající v prodloužení splátek jejich dluhů. Další komplementární možností je vystoupení Řecka z eurozóny a přijmutí vlastní měny. Silné oslabení nově přijaté vlastní měny by sice mělo pozitivní dopad na pokles relativní cenové a zároveň i mzdové hladiny Řecka, ovšem za cenu obrovských nákladů. Řecký finanční sektor se v případě tvrdé restrukturalizace, která je nezbytná pro přijmutí vlastní měny, stane nesolventním a bude odkázán pouze na řeckou centrální banku, která bude tisknout nové peníze, aby mohla sanovat banky, což povede k dalšímu růstu inflace. Ochromený finanční sektor zastaví z velké části úvěrování a řecký HDP se propadne níže, míra nezaměstnanosti vzroste nad aktuálních 16 % a Řekové vyjdou znovu do ulic. Přestože přijmutí vlastní měny s tvrdou restrukturalizací by dokázalo poměrně rychle vyřešit situaci Řecka, náklady v podobě sanace bankovního sektoru, přechodu firem na novou měnu a sociální nepokoje jsou příliš velké, aby na ně politici přistoupili. Navíc německá kancléřka Merkelová odmítla možnost restrukturalizace dluhu Řecka nebo jiné členské země eurozóny před polovinou roku 2013, neboť by poškodila pověst celé měnové unie. Politici se obávají tvrdé restrukturalizace, neboť dluhopisy Řecka, jejichž výnosy u dvouletých splatností dosáhly 24 %, drží bankovní instituce, pojišťovny a penzijní fondy pocházející zejména z Německa, Itálie a Francie. I samotná ECB je proti tvrdé restrukturalizaci, neboť nechce řešit tvrdé dopady ztrát, které by kromě bankovních institucí nesli i účastníci penzijních fondů a pojišťoven (minimálně v podobě nižšího zhodnocení vložených prostředků nad technickou úrokovou míru). Řecko nedávno jmenovalo finanční poradce pro řadu privatizačních projektů, přičemž země se zavázala, že z prodeje státního majetku získá do roku 2015 50 mld. EUR.
Domnívám se, že Řecko se vydá cestou měkké restrukturalizace spočívající pravděpodobně v prodloužení stávajících splatností dluhopisů a úvěrů a to až po roce 2013, přičemž EU a MMF budou nadále finančně podporovat tuto zemi, která se bude dostávat ze stávající situace sice déle než v případě tvrdé restrukturalizace, ovšem s nižšími finančními i nefinančními náklady a vyšším užitkem pro Řeky.

Robin Koklar, analytik
Fio banka, a.s.
Prohlášení