Úvod > Zpravodajství > Odborné články > Byla měnová politika Fedu po finanční krizi opravdu ultra uvolněná? Aneb puzzle měnové politiky?

Byla měnová politika Fedu po finanční krizi opravdu ultra uvolněná? Aneb puzzle měnové politiky?

27.8.2018 19:51

Měnová politika (nejen) americké centrální banky uplatňovaná v průběhu finanční krize a posléze dlouhá léta po ní, je širokou veřejností vnímána jako ultra uvolněná. Tří fázový program nákupu aktiv (QE) a sedm let, kdy bylo cílové pásmo pro mezibankovní sazbu federal funds rate (v běžných časech hlavní nástroj centrální banky v podobě krátkodobých nominálních sazeb) drženo na nule, je často (zejména kritiky ze strany konzervativců) prezentováno jako nezodpovědnost bláznivých centrálních bankéřů. Na druhou stranu je však Fed taktéž kritizován za, dle mnohých, nevýraznou účinnost zmiňovaných měnově - politických opatření. Máme před sebou tedy určitý puzzle, kdy je měnová politika centrální banky považována za ultra uvolněnou a přitom je Fed kritizován za nedostatečný efekt měnové politiky do reálné ekonomiky? A jak vůbec definujeme, kdy je měnová politika uvolněná? Když centrálním bankéřům ztěžuje situaci zero lower bound (ZLB), mohou se najednou na první pohled vcelku jasné vztahy zdát složitými a nejasnými. Při bližším pohledu na současnou měnově - ekonomickou teorii je však otázkou, zda měnovou politiku Fedu (a i dalších centrálních bank) lze v období finanční krize a po ní titulovat pojmy, jako ultra uvolněná. Stěžejní odborné články z přelomu milénia, věnující se tématu měnové politiky na ZLB, nám ukazují, že Fed možná mohl dělat měnovou politiku lépe a účinněji pokud by byl, co se monetární expanze týče, ještě agresivnější.