Dohodl se kartel OPEC na snížení produkce nebo na pomalejším růstu?

3.10.2016 17:43

Ropný kartel OPEC 28. září v Alžíru oznámil dohodu na snížení produkce ze srpnových úrovní 33,2 mb/d na 32,5-33 mb/d. Trh byl k možnosti dosažení dohody poměrně skeptický a díky změně sentimentu se cena ropy WTI zvýšila až nad 48 dolarů, kde je technicky důležitá rezistentní úroveň. Analytici jsou v komentářích poměrně rozděleni. Jedna skupina dohodu vítá jako významnou událost, a očekávají růst cen ropy i nad 60 dolarů v příštím roce. Jiní analytici poukazují na to, že i kdyby se dohoda dodržovala, tak snížení produkce není dostatečné, aby se trh zbavil přebytku ropy.

Samotné oznámení dohody obchodníky a analytiky překvapilo. Někteří poukazují na to, že OPEC chtěl zabránit výraznému otevírání krátkých pozic ze strany velkých spekulantů, což by mohlo poslat cenu ropy i pod 40 dolarů. Na druhou stranu příliš vysoké ceny ropy rovněž nejsou v zájmu OPEC, protože by ztrácel tržní podíl, když by rostla produkce v jiných zemích.

Podle analytika Johna Kempa se zdá, že cílem je spíše změna tržního sentimentu a ne snížení fyzické nabídky ropy.

V rámci dohody bude ustanovena komise, která bude analyzovat a doporučovat implementaci produkčních úrovní pro jednotlivé členy OPEC a vést konzultaci s nečlenskými zeměmi.

Analytici ve skeptickém táboru poukazují na to, že kvótu jednotliví členové nemusí dodržovat. 30. listopadu bude OPEC jednat ve Vídni, kde bude diskutovat, jak tuto dohodu uvést v praxi s konkrétními detaily.

Snížení produkce, zmrazení produkční úrovně nebo pomalejší růst?

Klíčová otázka je, zda se dohoda má interpretovat jako snížení produkce, zmrazení produkční úrovně nebo o pomalejší růst produkce. Odpověď závisí na zvolení referenčního měsíce. Ze srpnových úrovní se jedná o snížení, nicméně ve srovnání s úrovní v první polovině roku 2016 se jedná o zmrazení. OPEC podle sekundárních zdrojů v srpnu 2016 těžil 33,24 mb/d., což indikuje plánované snížení produkce 250 – 750 tisíc barelů denně.

První problém s touto interpretací je, že někteří členové OPEC v letních měsících sezónně zvyšují produkci ropy díky vyšší domácí poptávce po elektřině. V některých zemích na Blízkém východě se elektřina vyrábí spalováním ropy. Při větším využití klimatizace se zvyšuje i spotřeba ropy. V tomto případě se nejvíce zmiňuje Saudská Arábie, která sama sezónně zvýšila produkci o 400 tisíc barelů denně v období od května do srpna. Saudská Arábie po snížení domácí poptávky ve většině let produkci snižovala.

Před létem OPEC těžil přibližně 32,25 mb/d.  Stát ve střední Africe Gabon se 1. července stal opětovným členem kartelu s produkcí 200 tisíc barelů denně.  Pokud srovnáme novou produkční kvótu s produkcí kartelu v první polovině roku včetně produkce Gabonu, tak se v lepším případě jedná o zmrazení produkční úrovně. Což je v kontrastu s nadpisy řady článků, že se OPEC dohodl na snížení produkce ropy poprvé od finanční krize a podobně. Pokud OPEC bude dodržovat kvótu u horní hranice, tak se v podstatě jedná o dohodu ke zvýšení produkce.

Kvóta se nevztahuje na Írán, Libyi a Nigérii

Saudská Arábie by pravděpodobně snížila produkci i bez dosažení dohody. Důležité je, že se dohoda nevztahuje na produkci Íránu, Libye a Nigérie. Libye má již několik let sníženou produkci kvůli přetrvávající obtížné situaci po občanské válce, zatímco Nigérie se vypořádává s útoky militantních skupin. Írán chce nadále zvyšovat produkci ropy na předsankční úrovně.

Pozice Íránu bude zajímavá, protože se začínají objevovat komentáře, že Íránu nebude stačit splnění cíle u produkce nebo exportu. Írán může v budoucnu požadovat dosažení tržního podílu před zavedením sankcí. Což by znamenalo růst produkce Íránu nad předsankční úrovně nebo požadavek k většímu snížení produkce zbylých členů OPEC v zájmu zvýšení tržního podílu Íránu.

Situaci v Libyi se vyplatí sledovat, protože podle analytiků trh není na výrazný růst nabídky ropy z této země připraven. Ropná libyjská společnost AGOCO 3. září oznámila, že se produkce ropy zvýšila na 320 tisíc denně. Celková produkce v zemi se zvýšila přibližně na 500 tisíc barelů denně. AGOCO je dceřiná společnost státní National Oil Corporation (NOC).

Podle společnosti NOC by se celková produkce ropy v Libyi mohla ke konci měsíce zvýšit na přibližně 600 tisíc barelů denně. Konkrétní problémy v Libyi je například blokace přístavů, ze kterých se ropa exportuje. Od minulého měsíce vládní vojáci kontrolují důležité ropné terminály. Společnost NOC poté otevřela tři dříve blokované přístavy. Vedení společnosti doufá, že otevření přístavů může být klíčovým obratem, nicméně hlavní ropovody v západní Libyi jsou nadále blokovány. V Libyi jsou nadále rizika, která mohou budoucí růst produkce zastavit a nedávné zvýšení zvrátit.

Libye před svržením Muammara Gaddafiho v roce 2011 těžila 1,6 mil. barelů denně. Pokud by růst produkce pokračoval, tak v rámci zachování nové těžební kvóty budou členské země OPEC nuceny snížit produkci více než bez růstu produkce Libye.

Někteří členové OPEC se ozvali s kritikou jedné z možných forem implementace dohody. Irák si stěžuje na to, že odhad produkce podle sekundárních zdrojů podhodnocuje skutečnou produkci. Irák dokonce uvedl, že se kvóta na něho bude vztahovat jen v případě, že se referenční úroveň produkce změní.

I kdyby se dohoda nedodržovala, tak Saudská Arábie ukázala změnu své strategie. Dříve zmrazení produkční úrovně ropy podmiňovala stejnou pozicí Íránu. Nyní přistoupila k zmrazení a akceptovala pokračující růst produkce Íránu.

Klíčová bude rovněž reakce amerických těžařů, protože ti mohou podle některých odhadů navyšovat produkci při cenách vyšších než 50 dolarů za barel. Goldman Sachs očekává, že se do konce příštího roku může americká produkce zvýšit o 600-700 tisíc barelů. Počet aktivních ropných vrtů se z květnových minim zvýšil již více než o 100.

Rusko navyšuje produkci na nová maxima. Bude mít Rusko zájem na omezení produkce?

Pokud se dohoda bude dodržovat, tak bude důležité, jak se k omezení produkce postaví Rusko. Komentáře ruského ministra Novaka naznačují, že Rusko se nestaví k omezení negativně. Nicméně analytici poukazují na zkušenost s nedodržením dohody koncem 90. let 20. století. Tehdy Rusko slíbilo, že bude snižovat produkci s kartelem OPEC, ale produkci snížil pouze kartel.

Rusko v září podle vlastních dat zvýšilo zářijovou produkci na 11,18 mb/d, což je nové postsovětské maximum. Zajímavý komentář zveřejnil Ronald Smith ze Citigroup, který se zaměřuje na ropný a plynový průmysl v Rusku.

Podle Smithe je ruská produkce vysoce zisková před zaplacením daně. Navíc daňový režim a rubl jsou úzce vázané na ceny ropy. To umožňuje udržovat ekonomiku ropných pump na dostatečné úrovni k těžbě ropy téměř při kterékoliv ceně.

Navzdory obecného přesvědčení ruské firmy netěží při vysokých nákladech. Ropné pumpy v Rusku by měly podle Smithe být ziskové i pod 20 dolary za barel. Nicméně je vhodné rozlišit zisk před a po zdanění, protože značnou část zisku vybere stát skrze daň. Daň se automaticky přizpůsobuje k ceně ropy a v kombinaci se slabým rublem se jedná o efektivní mechanismus, který může i zvrátit dopad poklesu cen ropy na provozní marže.

Ronald Smith odhaduje, že zisk ze standardní vertikální pumpy na Západní Sibiři je dnes na stejné nebo dokonce vyšší úrovni než v roce 2014, kdy ropa stála 112 dolarů za barel.

Propad cen ropy ze 100 dolarů na méně než 50 dolarů za barel způsobil prudký pokles investic v globálním ropném průmyslu, což vedlo k poklesu využívání ropných polí. Pokles investic byl viditelný obzvláště v USA u ropy z břidlic, kde se počet aktivních ropných vrtů snížil o 75 % ve srovnání s maximem v roce 2014.

Jiná situace byla právě v Rusku, kde se sice kapitálové výdaje významně snížily, nicméně poklesly v dolarovém vyjádření. Oslabení ruského rublu a změna daně pomohla ruským firmám umožnit zvýšení vrtné aktivity o 25 %. Což vedlo ke zvýšení produkce, zatímco země mimo kartel OPEC zaznamenaly pokles.

Smith ze Citigroup odhaduje, že při stabilní ziskovosti se bude ruská produkce pomalu zvyšovat alespoň následujících 5 let. Postupné zvyšování produkce nemusí mít výrazný dopad na cenu ropy. Nicméně je otázkou, zda se spoléhat na přístup Ruska k omezení produkce, když je zisková.

Závěr ve zkratce

Nejdůležitější informací z minulého týdne v rámci dohody OPEC je ochota Saudská Arábie omezit produkci, i když bude geopolitický rival Írán vlastní produkci zvyšovat. Omezením je v tomto případě myšleno alespoň nezvyšování produkce (o dřívějším postoji Saudské Arábie zde).

Riziko není jen potenciální porušování dohody, ale na konkrétních detailech se OPEC bude muset dohodnout koncem listopadu, což není vůbec jisté. Nakonec se v listopadu trh může dozvědět, že žádná dohoda na snížení produkce nebude.

I kdyby dohoda byla naplňována, tak je zde slušná pravděpodobnost, že Libye a američtí producenti ropy z břidlic budou produkci zvyšovat. Nigérie bude moct zvyšovat (ale i s rizikem poklesu) v závislosti na útocích tamních militantních skupin.
V případě Ruska (pokud se nedohodne na omezení těžby s OPEC), Íránu a navíc Kanady se očekává, že se bude jejich produkce zvyšovat. Investice do ropných písků jsou sice nerentabilní, ale v Kanadě jsou rozestavěné projekty, které se v průběhu let dokončují. Do těchto projektů se investovalo při vyšších cenách ropy.
Agentura IEA očekává, že se produkce v příštím roce mimo kartel OPEC zvýší o 400 tisíc barelů denně. Obecně se zvýšením cen ropy roste těžební aktivita a zpomaluje se růst globální poptávky po ropě. Právě pomalejší růst poptávky je rovněž rizikem pro budoucí projekce cen nad 60 dolarů.

Zdroj: Wall Street Journal, Reuters, Bloomberg, Financial Times

Vojtěch Cinert, Fio banka, a.s.