Britská libra posílila díky překvapivému růstu průmyslové výroby ve Velké Britanii

1.9.2016 15:22

Společnost IHS Markit se zabývá sběrem údajů pro indexy nákupních manažerů PMI z různých sektorů včetně průmyslu a služeb. Dnes IHS Markit oznámila údaje průzkumů průmyslových firem z řady evropských zemí včetně Velké Británie. Právě britský index PMI ve výrobě byl nejzajímavější a pro některé překvapující údaj, protože současná data prozatím nenaznačují, že by Velkou Británii měla čekat ekonomická recese.

Srpnový údaj indexu PMI ve výrobě vzrostl z 48,3 b. na 53,3 b., zatímco se očekával růst pouze na 49,0 b. Hodnoty pod 50 b. ukazují na pokles aktivity v daném sektoru, přičemž hodnoty nad 50 b. ukazují na expanzi v daném sektoru.

Posílení britské libry a vývoj krátkých pozic spekulantů

Bezprostřední reakcí bylo posílení britské měny vůči dolaru o téměř 1 %, jak ukazuje následující graf.

Od rozhodnutí Britů je i po dnešním růstu o téměř 10 % slabší a pohybuje se v technickém pásmu.

Podle údajů CFTC (americký úřad pro obchodování futures) spekulanti drží u britské libry rekordní objem krátkých pozic. Následující graf ukazuje vývoj krátkých pozic ve futures na britskou libru.

Tito spekulanti očekávají pokračující oslabování britské libry, což může být podpořeno i predikcemi řady investičních bank. Například Deutsche Bank očekává, že se kurz sníží až 1,15, zatímco Goldman Sachs a HSBC očekávají pokles k 1,20. Ekonom z instituce Pantheon Macroeconomics očekává naopak posílení k 1,40, protože bude stále zřejmější, že Velká Británie neopustí jednotný trh.
Navzdory tomuto očekávání se libra po Brexitu pohybuje v technickém pásmu a minima dosáhla 6. července, kdy byl kurz 1,28. Lepší než očekávaná data z britské ekonomiky mohou snížit očekávání ohledně uvolňování měnové politiky ze strany Bank Of England. Ta začátkem srpna snížila úrokové sazby o 0,25 p. b. a zavedla program nákupu dluhopisů.

Realizace odložených červencových objednávek nebo trend bude pokračovat?

Podle IHS Markit trend v produkci a nových objednávkách naznačuje po předchozím poklesu solidní zotavení. Výrazně pozitivně výrobu ovlivnila slabší britská měna, která měla vliv na růst exportů. Na druhé straně slabší měna zvýšila vstupní náklady ze zahraničí.

Následující graf ukazuje vývoj indexu PMI ve výrobě od roku konce roku 2013.

Zvýšení nových objednávek bylo zaznamenáno u domácích i zahraničních zákazníků. Britské firmy za hlavní důvod považují slabší britskou libru. Ta naopak zvýšila vstupní náklady, což bylo potvrzeno u téměř 44 % oslovených firem.

Všechny tři sektory, u kterých IHS Markit provedla průzkum, se vrátily po předchozím poklesu k růstu. Nejvyšší růst zaznamenal sektor spotřebních statků.

Podle senior ekonoma IHS Markit Roba Dobsona srpnové údaje naznačují solidní zotavení průmyslového sektoru po výrazném červencovém propadu. Oslovené firmy oznámily, že odložení výrobní aktivity v červenci je nyní obnovováno. Firmy a jejich klienti získávají pocit, že se byznys vrací k normálu. Dobson negativně vnímá růst vstupních nákladů kvůli oslabení měny.

David Noble CEO Chartered Institute of Procurement & Supply rovněž hodnotí údaje pozitivně. Nicméně prozatím není jisté, zda firmy v srpnu nevyplňují mezeru v odložení červencové aktivity nebo silný růst bude pokračovat i v příštích měsících.

Někteří analytici poukazují na skutečnost, že je příliš brzy hodnotit reálné dopady Brexitu. Velká Británie prozatím ani nepožádala o začátek jednání o podmínkách výstupu země z EU, které může podle Lisabonské smlouvy trvat až dva roky. Podle posledních vyjádření britské premiérky Theresy May země požádá o začátek rozhovorů v první polovině 2017. Proto někteří ekonomové mluví až o několika letech, než začne dávat smysl zkoumat dopad Brexitu. Důvodem je rovněž to, že se neví, za jakých podmínek země vystoupí, což je klíčové pro odhad dopadů na ekonomiku.

Index PMI ve výrobě pro Velkou Británii je založen na údajích z průzkumu více než 600 průmyslových firem.

Indexy PMI naznačují ekonomický vývoj na základě proměnných jako tržby, zaměstnanost, zásoby a ceny. Patří mezi první indikátory, které jsou zveřejňovány každý měsíc, takže jsou dostupné dříve než jiné srovnatelné indexy vládních úřadů. Využívají je vlády, centrální banky a analytici ve finančních institucích.

Zdroj: Bloomberg, IHS Markit, Wall Street Journal

Vojtěch Cinert, Fio banka, a.s.